Glykogen

Výhody dostatečných glykogenových zásob se projeví až po 1 hodině závodu (výkonu). Pouze sportovec, který má na konci závodu byť minimální rezervu svalového glykogenu, může vykonat anaerobní práci (vrcholný výkon - sprint). Obsah svalového glykogenu ovlivňuje i anaerobní laktátový výkon. Při krátkodobých sportovních výkonech nejsou sice zásoby glykogenu vyčerpány, ale vyšší počáteční koncentrace zlepšuje maximální aerobní i anaerobní výkon.

Stupňovaný pokles svalového glykogenu má vztah ke vzniku chronické únavy často pozorované u sportovců, kteří opakovaně absolvují vyčerpávající zatížení. Snižuje se rychlost, přesnost a vytrvalost. Sportovci s lépe vyvinutým a trénovaným svalstvem jsou schopni lépe ukládat svalový glykogen.

Sacharidová superkompenzace před výkonem:
a) klasické schéma

I. fáze - vyčerpání glykogenových rezerv
- 6., 5. a 4. den před výkonem maximální intenzivní trénink zaměřený na svalové skupiny zapojené ve výkonu
- normoenergetická dieta s vysokým obsahem bílkovin a tuků (50 % sacharidů)

II. fáze - akumulace glykogenových rezerv
- v posledních 3 dnech před závodem je zátěž s nízkou intenzitou, zátěž spíše na svalové skupiny při závodu méně zatěžované - normoenergetická hypersacharidová dieta (70 % sacharidů)

b) modifikace podle Shermana

I. fáze
- zátěž je 6. den před výkonem maximální, 5. a 4. den poloviční
- normoenergetická dieta s 50 % sacharidů   

II. fáze
- 3. a 2. den stále poloviční, poslední den před výkonem odpočinek
- normoenergetická dieta se 70 % sacharidů

Při vytrvalostním výkonu bez dodání glukózy je hladina glykémie udržována pomocí jaterního a svalového glykogenu. Při snížení hladiny glykémie se mohou objevit typické příznaky jako je zmatenost připomínající stav opilosti, nepřiměřený smích či pláč, studený pot, třes, křeče a mdloby.