Na druhu sportu závisí i optimální tělesná hmotnost pro konkrétního jedince. Můžeme se setkat i s extrémy, kdy gymnasti, vytrvalci či krasobruslaři bývají podlimitní a např. kulturisti a vzpěrači naopak silně nadlimitní.
V jídelníčku by měla být zařazena především snadno stravitelná jídla vrozumném množství, a pokud to tréninkový plán dovolí, nezapomínat na svačiny (alespoň vpodobě ovoce, tyčinek a mléčných výrobků). Velké množství jídla zůstává dlouho vtrávicím traktu a může tak negativně ovlivnit výkonnost, proto by se mělo jíst přibližně 2 až 3 hodiny před výkonem. Po intenzivním tréninku by energie měla být doplňována sacharidy. Vpřípadě podání bílkovin by byly využity jako zdroj energie a ne ke stavbě svalové hmoty.
Sportující mají vyšší nároky na přísun vitamínů, minerálů a antioxidantů, které je vhodné doplňovat po tréninku spolu energií (jídlem, koktejlem).
Sportující děti mají vyšší potřebu bílkovin, vápníku, hořčíku a železa oproti dospělým.